Ať žije byrokracie!

Sotva jsem dnes ráno vstala, vypuknul byrokratický maraton. Nejdřív jsem se odebrala do kanceláře pro zahraniční studenty, kde proběhlo první kolečko papírování. Následně jsem se sešla s několika dalšími studentkami nizozemštiny, které sem vyrazily přes program CEEPUS. Po povinné zastávce v přilehlé kavárně jsme se vypravily na studijní oddělení. O tak sofistikovaně zorganizovaném studijním si můžeme u nás na fildě nechat jen zdát. Hned u vstupu si člověk musí vytisknout pořadové číslo a vyčkat v příslušné zóně, než se jeho číslo zobrazí na monitoru a on může vstoupit do kanceláře studijní referentky. Během hodinového čekání jsme s Jančou (se kterou jsem se za své studium potkala již třikrát, a to ve všech možných státech a konstelacích, přestože každá studujeme jinde) potkaly Hanu z Polska, se kterou jsme se seznámily letos v létě v Belgii na kurzu nizozemštiny (viz poznámka pod čarou). Jak je ten svět malý, zvlášť když je člověk nederlandistou!
Během nekonečného čekání na studijním se nám povážlivě ztenčily zásoby tekutin. Naštěstí jsme hned u vchodu obdržely apartní taštičku s logem vídeňské univerzity, která obsahovala brambůrky, chipsy, nejrůznější letáky a ledový čaj. Po požití tohoto nápoje jsem však zjistila, že se nejedná o jen tak ledajakou přeslazenou šťávičku, nýbrž o energy drink, které bytostně nesnáším. Nutno ještě podotknouti, že jsem nezaznamenala sebemenší povzbuzující účinek a zbytek úředních kratochvílí jsem tak musela absolvovat na pokraji zhroucení s příšernou bolestí hlavy.
Večer se naše česko-slovensko-polská CEEPUSácká skupinka odebrala do hospody, kde se měl konat nederlandistický večírek. K našemu velkému zklamání se ho nezúčastnili žádní studenti ani sliční mladí cizinci, pouze několik žen a spousta vyžilých Nizozemců.


Poznámka pod čarou: Abych předešla obvyklým otázkám typu "Proč proboha jezdíš na kurz nizozemštiny do Belgie?!", rozhodla jsem se podat patřičné vysvětlení. Nizozemsko (nazývané též k mé velké nelibosti nesprávně Holandsko) není jedinou zemí, kde se mluví nizozemsky (nebo, nedáte-li jinak, holandsky). Nizozemsky se totiž mluví i v severní, vlámské části Belgie. Vlámština není samostatný jazyk, ale pouze národnostní varianta nizozemštiny, která se od té nizozemské liší ve výslovnosti a v malé míře i ve slovní zásobě. Jedná se ale o tentýž jazyk a jeho mluvčí si navzájem rozumí. Je to tedy podobné jako třeba s německou a rakouskou němčinou nebo s britskou a americkou angličtinou.