Hned po matčině příjezdu jsme se vydaly do Prateru, kde jsme se svezly na světoznámém kole. Ačkoli je kolo vybaveno i luxusně zařízenými kabinkami, kde je možné strávit romantickou večeři, spokojily jsme se s kabinkami "pro plebs". Ty vypadaly o poznání hůře - netěsnící okna, dřevěné obložení poseté vyrytými vzkazy a na obou stranách chatrné dveře, které vypadaly, že každou chvíli odletí. První polovinu krasojízdy jsem strávila poněkud v křeči s očima vytřeštěnýma do hloubky pod námi (až na zem naštěstí nebylo pro samou tmu vidět). Poté, co jsme se přehoupli přes nejvyšší bod konstrukce, probrala jsem se z prvotního šoku a začala si užívat výhledu na město. Nebyla jsem však schopná určit světové strany, natožpak identifikovat jedinou památku.
Druhý den vedly naše kroky na Naschmarkt, asi nejznámější vídeňský trh. Dá se tu koupit nejen ovoce a zelenina, ale také ryby, sladkosti a dokonce i květiny. Měla jsem pocit, jako kdybychom se náhle ocitly ve Středomoří. Pulty přetékají filety z lososa, gigantickými různobarevnými olivami a úhledně srovnanými sáčky s exotickým kořením. Naschmarkt ale není obyčejný trh, kde si jídlo jen koupíte a odnesete domů. Součástí areálu jsou i útulné restaurace a kavárničky, kde můžete chvíli posedět a představovat si, že jste na dovolené třeba v Řecku nebo v Itálii.Poté jsme se vydaly na slovutnou Mariahilfer Strasse, tedy do ráje nákupů, kde jsem se pod matčiným dohledem pokoušela vybrat si nové džíny a boty. Přesto, že jsme ve všech možných obchodech strávily několik desítek minut, odešly jsme nakonec s prázdnou. Cestou jsme si alespoň poslechly zavalitého muže, který s virtuózním zaujetím vyhrával na sklenice od piva Tak pravil Zarathustra. Jeho umělecký výkon však byl poněkud poznamenán skutečností, že před vystoupením nejspíš větší množství piva sám zkonzumoval.
Po tomto strhujícím hudebním zážitku jsme se odebraly do restaurace, kde jsme uplatnily poukázku na dva XL Wienerschnitzely za cenu jednoho. Vzhledem k tomu, že by se z jedné porce mohly najíst asi tak tři lidé, měla jsem s obědem vystaráno na celý zbytek týdne.
Jelikož již ve Vídni začala punčová sezóna, nemohly jsme kolem stánků, které ho nabízely, projít bez povšimnutí. U Stephansdomu jsme se posilnily punčem se švestkovo-čokoládovou příchutí a v Museumsquartieru zase Kinderpunschem. Nejvíce času jsme však strávily na Spittelbergu, kde se podle nás konají ty nejlepší vánoční trhy v celé Vídni. Pokud si tedy někdy budete chtít odpočinout od shonu na Mariahilfer Strasse, stačí zabloudit do malebných bočních uliček a nechat se unášet tou pravou vánoční atmosférou. Místní trhy nejsou nikterak komerčně zaměřené a soustředí se především na tradiční produkty.Na závěr přidávám několik matčiných postřehů:
1) S rakouským citem pro módu to jde z kopce. Zatímco dříve matce připadalo, že se obyvatelé Vídně oblékají mnohem lépe než Češi, dnes již tomu tak není.
2) Pokud chcete vyjít ven z metra, cesta vede vždycky doprava. Nedokážu tento fenomén nijak vědecky vysvětlit, ovšem ve většině případů tomu tak skutečně je.
Žádné komentáře:
Okomentovat